Cena opce

Pro opční obchodování a stavbu strategií je velice důležité pochopit z čeho se skládá opční cena. Naučili jsme se, že cena opce se nazývá opční prémie. 

Opční prémie (cena opce) se skládá ze dvou částí:

VNITŘNÍ HODNOTA                       ČASOVÁ HODNOTA

Vnitřní hodnota opce = intrinsic value

Časová hodnota opce = extrinsic value

Opční prémie = vnitřní hodnota + časová hodnota

Pro názorný příklad použijeme opční matrix společnosti Facebook (FB) v platformě Think or Swim.

pozn. článek je připravován 23/10/2014. V průběhu času budou hodnoty v opčním matrixu úplně jiné. Jde o to, ukázat princip z čeho je opční cena tvořena a jak ji můžeme vypočítat.

• Zobrazíme opční matrix:

• Zaměříme se na call opci na strike ceně 75: 

cena 6,60 (ASK) = cena, pokud opci chceme nakoupit

cena 6,50 (BID) = cena, pokud opci chceme prodat (vypsat)

středová cena 6,55 (MID) = střed mezi ASK/BID

• Každá opční cena se skládá z vnitřní a časové složky. Přidáme si tyto hodnoty:

intrinsic value (vnitřní složka)

Vnitřní hodnota opce se vypočte jako rozdíl současné hodnoty akcie a strike ceny, na které můžeme opci nakoupit nebo prodat (vypsat).

Poslední cena akcie = 78,71

Strike cena = 75

Vnitřní hodnota = 78,71 - 75 

Vnitřní hodnota = 3,71

extrinsic value (časová složka)

Rozdíl mezi opční prémií (středovou cenou - MID) a vnitřní hodnotou nám vyjádří časovou hodnotu opce

Středová cena (MID) = 6,55

Vnitřní hodnota = 3,71

Časová hodnota = 2,84

Jak je tedy vidět podle opčního matrixu akcie (FB), opce na strike ceně 75 má vnitřní hodnotu 3,71 a časovou hodnotu 2,84. 

Každý profesionální opční obchodník by měl umět spočítat tyto hodnoty!

OPCE ITM, ATM, OTM a skladba jejich ceny:

V minulém článku jsme si ukázali, že opce se dělí do 3 skupin z hlediska, jak si stojí k aktuální ceně podkladového aktiva.

• ITM
• ATM
• OTM

ITM

Opce ITM mají vnitřní i časovou složku. Čím je opce hlouběji ITM, roste její vnitřní hodnota a časová hodnota klesá.V době expirace je časová hodnota 0.

ATM

Opce na penězích mají pouze časovou hodnotu, ale je dost pravděpodobné, že budou postupně přecházet do skupiny ITM a jejich vnitřní hodnota bude narůstat. V případě přechodu více do OTM bude jejich časová hodnota menší.

OTM

Opce OTM mají pouze časovou hodnotu. Když si otevřeme opční matrix a zobrazíme si více expirací, tak se můžeme všimnout, že stejné strike ceny OTM opcí nemají stejnou opční prémii. Čím je expirace delší, OTM opce jsou dražší. Logicky. Obsahují v sobě delší čas do expirace, tedy jejich časová hodnota je vyšší.

Čím je OTM opce blíže k opci ATM, neboli tržní ceně podkladového aktiva tím je její časová složka vyšší. Naopak, když je OTM opce vzdálenější od ATM opce, tak její hodnota klesá.

Když se opce blíží k expiraci, tak OTM opce se přibližují k hodnotě 0 a opce ITM se přibližují svojí vnitřní hodnotě. 

Je potřeba si uvědomit, že opční matrix není statický. V závislosti na změnách ceny podkladového aktiva přecházejí opce z jedné skupiny do druhé. Když je dnes cena akcie na 60 USD. Opce na strike ceně 60 bude ATM. Zítra je cena akce na 70 USD, tak opce na strike ceně 60 je ITM. Její opční prémie vzroste, jak hluboko je ITM, ITM opce mají zároveň i nějakou časovou hodnotu. Ta se přibližuje 0 čím je opce hlouběji ITM a v době expirace mají ITM opce pouze svojí vnitřní hodnotu. 

OTM opce vyjadřují cenu, kterou je kupec opce ochoten zaplatit, když na základě své hypotézy je přesvědčen, že podkladové aktivum vzroste resp. klesne v závislosti zda nakupuje opci call nebo put. Kupuje si pouze čas, opce nemá vnitřní hodnotu. V případě, že se opce nedostane do skupiny ITM, tak je opce v době expirace bezcenná. Pro vypisovatele opce OTM zase představuje cena opce riziko, že opce bude ITM. Čím je cena vyšší, tím je také vyšší riziko. Z toho důvodu mají OTM opce, které jsou blíže k ceně podkladového aktiva, vyšší prémii a opce, které jsou dále od trhu, prémii nižší. 

Zapamatujte si:

• Cena opce (opční prémie) se skládá z vnitřní a časové hodnoty
• Opce ITM mají vnitřní hodnotu, ale i zároveň časovou hodnotu.
• Opce ATM, OTM jsou opce jejichž cenu představuje pouze čas.
• Když se opce blíží k expiraci, tak OTM opce se přibližují k hodnotě 0 a opce ITM se přibližují ke svojí vnitřní hodnotě.
• Čím déle je do expirace tím opce mají v sobě více časové hodnoty. Opce, která expiruje za dva měsíce bude dražší než opce, která expiruje za měsíc
• Cena OTM opce se tedy rozpadá v závislosti na čase do expirace
• Poslední měsíc do expirace je rozpad nejvíce znatelný

Doporučení:

• Pro další rozvoj je velice nutné pochopit tyto pojmy. V případě nejasnosti si otevřte opční matrix a začněte zkoumat jednotlivé ATM, ITM, OTM opce a zároveň si opakujte článek, poté Vám hodně věcí bude pomalu jasných. Dejte tomu čas.

Historie CBOE

Již ze starého Řecka pocházejí první zmínky o opčním obchodování. Řecký filozof, obchodník a astronom Tháles z Miletu (624-548 př.n.l.), nakoupil opci na lisované olivy. Od té doby uplynulo 2500 let. Opce tedy nejsou nástrojem naší moderní doby. Další zmínka je ze 16. století z Holandska. V nizozemském Leidenu se začaly pěstovat tulipány a staly se velmi populární. Bohatí měšťané byli ochotni za cibulku zvláštní odrůdy tulipánu platit i zlatem. Cena tulipánů v Nizozemsku prudce rostla. Tehdy obchodníci využívali nákupy opcí k pojištění ceny a pěstitelé zase opce na danou cenu prodávali. Tehdy všechno muselo být na nějaké dohodě. Nad těmito obchody neexistoval žádný kontrolní orgán, nebyly žádné systémy, které by obchody vypořádaly. Růst ceny a neplnění závazků druhé strany zapříčinilo zkrachování komoditní burzy v únoru 1637.

Opce jako moderní finanční nástroj

Píše se duben roku 1973. Ve městě Chicago se otevírá první opční burza, která nese název Chicago Board Option Exchange. Na začátku se obchodovaly opce pouze na stranu long, neboli se dala pojistit cena pouze do dlouhé pozice. Opce se obchodovaly na 16 akcií a první den otevření se zobchodovalo 911 kontraktů.

Seznam prvních akciových titulů:

• AT & T
• Atlantic Richfield
• Brunswik
• Eastman Kodak
• Ford
• Gulf & Western
• Loews
• McDonalds
• Merk
• Northwest Airlines
• Pennzoil
• Polaroid
• Sperry Rand
• Texas Instruments
• Upjohn
• Xerox

Zajímavé mezníky CBOE:

• 1975 CBOE zveřejňuje cenu opcí pomocí počítačů, vzniká The Options Clearing Corporation (clearingové centrum, které má na starosti vypořádání opčního kontraktu mezi nakupujícím a prodávajícím)1
• 1977 do nabídky přidány opce na stranu put
• 1983 kótovány opce na první akciové indexy S&P 100 (OEX) a S&P 500 (SPX)
• 1984 prvních 100 milionů kontraktů
• 1990 do nabídky obchodovatelných opcí přidány tzv. Leaps opce (opce, které mají dlouhou dobu do expirace)
• 1992 opce na sektorové trhy, mezinárodní akciové indexy, ETFs fondy
• 1993 představen index volatility VIX (tzv. index strachu)
• 2005 do nabídky přidány weeklys opce (opce s expirací 1 týden)
• 2006 opce na index VIX, 500 milionů kontraktů za rok
• 2008 roční volume 1 bilion kontraktů

Podrobnou historii CBOE naleznete na této adrese:

http://www.cboe.com/AboutCBOE/History.aspx

Zde naleznete nabídku produktů:

http://www.cboe.com/Products/

V 16. století neměly opce žádný standard. Opční obchodování muselo být tedy velmi nepřehledné a v určitých situacích nebylo určitě snadné. I to, že opce nebyly standardizovány mělo velký dopad na krach cen tulipánových cibulek.

V moderním finančním světě se obchodují opce pod určitým standardem. Jsou ujasněné termíny expirací opce, bodová vzdálenost strike cen, vypořádání obchodů atd.

Významnou roli ve standardizování opčního obchodování sehrála organizace OCC (The Options Clearing Corporation). Tato instituce má na starosti vypořádání obchodů mezi stranou nakupujících a stranou prodávajících.

Nad opčním obchodováním vykonávají kontrolní dohled orgány, které dohlížejí na to, aby obchodování probíhalo podle pravidel. Mají na starosti vyšetřování případných přestupků vůči férovému obchodu. Každá opční burza má ustanovené vlastní kontrolní subjekty. Dohlížejícím orgánem burzy CBOE je organizace Floor Governor nebo Floor Official.

http://en.wikipedia.org/wiki/Securities_and_Exchange_Commission

CBOE je největší opční burza na světě. Nabízí obchodování opcí přibližně na 2200 společností, 22 akciových indexů a 140 ETFs fondů.

http://en.wikipedia.org/wiki/Chicago_Board_Options_Exchange

Potencionál opčního obchodování si uvědomovalo stále více lidí a proto vznikly další opční burzy:

·         AMEX (The American Stock Exchange)

https://nyse.nyx.com/

·         BOX (Boston Options Exchange)

http://www.bostonoptions.com/

·         ISE (International Securities Exchange)

      http://www.ise.com/

·         PCE (Pacific Exchange)

http://en.wikipedia.org/wiki/Pacific_Exchange

·         PHLX (Philadelphia Stock Exchange)

      http://en.wikipedia.org/wiki/Philadelphia_Stock_Exchange

http://www.phlx.com/

Použité zdroje:

http://www.wikipedia.org

http://www.cboe.com

Opce ATM, ITM, OTM

Už tedy víme, co je to call a put opce, jak si otevřít opční matrix a přečíst si za jakou cenu opce můžeme nakoupit (ask) nebo prodat (bid).

Dnes si vysvětlíme 3 další velice důležité pojmy:

Co je to opce ATM, ITM, OTM.

Zobrazíme si opční matrix podkladového aktiva - akcií Facebook.

Akcie FB dnes uzavřeli na ceně 72,63. (viz bílý rámeček)

Definujeme si tedy pojmy ATM, ITM, OTM:

Opce ATM (at-the-money) neboli opce na penězích

• Je taková opce jejíž realizační cena (strike) rovná se ceně podkladového aktiva

Pro call i put opce platí

• Když akcie FB uzavřela na ceně 72,63. Opce na strike cenu 72,5 je opce ATM, opce na penězích.

Opce ITM (in-the-money) neboli opce v penězích

Pro call opce platí:

•  Když akcie FB uzavřela na ceně 72,63. Call ITM opce jsou takové jejichž realizační  cena je nižší než současná cena akcie.

Pro put opce platí:

• Když akcie FB uzavřela na ceně 72,63. Put ITM opce jsou takové jejichž realizační cena je vyšší než současná cena akcie.

Opce OTM (out-the-money) neboli opce mimo peníze

Pro call opce platí:

• Když akcie FB uzavřela na ceně 72,63. Call OTM opce jsou takové jejichž realizační cena je vyšší než současná cena akcie.

Pro put opce platí:

• Když akcie FB uzavřela na ceně 72,63. Put OTM opce jsou takové jejichž realizační cena je nižší než současná cena akcie

CALL ATM, ITM, OTM v cenovém grafu:

PUT ATM, ITM, OTM v cenovém grafu:

Pochopení těchto pojmů je velmi důležité. Každá skupina těchto opcí má svá specifika a používají se k sestavení opčních strategií. Velice doporučuji si tabulku důkladně prostudovat, zobrazit si opční matrix(viz minulý článek) a sledovat opce a cenu podkladového aktiva a podle toho si určovat ATM, ITM a OTM opce.

V dalším článku si ukážeme z čeho je tvořena cena opcí.

Budeme tedy znát:

• Klasifikace pojmů opcí ATM, ITM, OTM nám udává, jak si realizační cena opce stojí k ceně podkladového aktiva
• Opce ATM jsou takové opce strike cena je rovna ceně podkladového aktiva
• Čím je call opce hlouběji ITM je prémium vyšší, opce je tedy dražší
• Čím je call opce vzdálenější OTM je prémium nižší a opce je tedy levnější
• To stejné platí pro put opce

.

Čteme opční matrix

Zobrazíme si opční matrix v platformě Think or Swim pro společnost Facebook (viz bílá šipka). V nabídce máme několik expirací (viz bílý rámeček). Expirační cykly se mohou vztahovat na týdenní, měsíční, kvartální.

Například expirace s označením NOV 14 (37). Jedná se o měsíční expiraci, do vypršení zbýva 37 dní.

Rozklikneme:

Na levé straně jsou put opce (viz červený rámeček), na straně pravé call opce (viz zelený rámeček). Uprostřed jsou strike ceny podkladového aktiva.

Budou nás zajímat dva sloupce a to sloupec BID a ASK.

Jdeme se na ně podívat podrobněji:

BID představuje cenu poptávky tj. cena za kterou je možné opci vypsat.

ASK představuje cenu nabídky tj. cena za kterou je možné opci nakoupit.

Když se rozhodneme koupit call opci na strike cenu 75, bude nás to stát 3.7 USD (sloupec ASK) za akcii. Jelikož přes opci ovládáme 100 ks akcií, tak 1 opce na strike cenu 75 bude stát 3.7 x 100 = 370 USD.

V případě, že se rozhodneme opci na strike cenu 75 vypsat. Obdržíme 3.65 USD (sloupec BID) za akcii. Za 1 opci tedy inkasujeme opční prémii 365 USD.

Rekapitulace:

V případě nákupu nás zajímá cena ASK, tj cena za kterou danou opci můžeme nakoupit

V případě výpisu opce nás zajíma cena BID, tj cena, kterou musí kupec opce zaplatit nám

Opce mají různé expirační cykly (týdenní, měsíční, kvartální).

Ticker je symbol daného trhu (FB - Facebook)

Opční matrix (option chain, opční řetězec, opční tabulka) je přehled cen opcí na jednotlivé strike ceny

Opce jako nástroj finančního trhu

Z prvního článku tedy známe pár základních pojmů, s kterými budeme dál pracovat. 

Naučili  jsme se definici opce:

„Když opci nakupujeme, kupujeme si určité právo na určité množství konkrétní věci, na konkrétní cenu a na konkrétní dobu“

„Když opci prodáváme, zavazujeme se povinnosti dodat určité množství konkrétní věci, na konkrétní cenu a tato povinnost je vázána na konkrétní dobu“

Proč tedy tento mechanismus nevyužít ve finančním světě. Naučíme se tedy novou definici opce, s kterou budeme dále pracovat.

„Opce je finanční derivát, který je odvozen z určitého podkladového aktiva“

Co je myšleno tím podkladovým aktivem? V prvním článku byl podkladovým aktivem dům. Jelikož budeme pracovat s kapitálovým trhem, tak naše podkladová aktiva mohou být například:

• akcie
• akciové indexy
• ETFs trhy
• komodity

Pro mnohé čtenáře můžou být tyto pojmy zcela neznámé. Až nastane čas a budeme pracovat s konkrétním podkladovým aktivem, vysvětlíme si detailně všechny aspekty konkrétního podkladu. V tomto článku se chceme naučit co je to opce ve finančním světě. Pro názorný příklad použijeme, myslím všem dobře známé akcie.

Co je to tedy akcie?

Akcie je cenný papír, který potvrzuje, že jeho majitel (držitel) je akcionář, tj. že vložil určitý majetkový podíl (kapitál) do akciové společnosti. Akcionář má různá práva. Např. je oprávněn podílet se na zisku společnosti formou dividendy a účastnit se na řízení společnosti mimo jiné tím, že je oprávněn hlasovat na valné hromadě, případně se podílet na likvidačním zůstatku společnosti v případě likvidace. Za závazky společnosti akcionáři neručí.

S některými akciemi se obchoduje na burze cenných papírů, kde se tak v rámci nabídky a poptávky určuje i jejich cena. V dalších článcích si podrobně rozebereme, jak se začít orientovat v cenovém grafu, popíšemi si, co ovlivňuje nabídku a poptávku, jaké techniky lze aplikovat pro budoucí hypotézu směru ceny.

O akciích by se toho dalo napsat mnohem více, ale nám bude momentálně stačit, že na akcie se dá nakupovat a prodávat opce. Je to tedy naše podkladové aktivum. Budou nás zajímat akcie, které jsou veřejně obchodovatelné na centralizovaných burzách.

Jdeme si tedy ukázat konkrétní příklad:

Pro pochopení dvou opčních pojmů, které si za malou chvíli vysvětlíme si ukážeme, jak se dá vydělat na cenovém pohybu akcie.

Vybereme dobře známou akcii společnosti Facebook.

Na obrázku vidíme denní průběh Facebooku od května 2013 do dubna 2014.

Jak vyděláme na nákupu?

Z grafu je vidět, že 1 ks akcie FB stál v květnu 2013 25 USD. V případě, že bychom na základě svého rozhodnutí ten měsíc akcii nakoupili a prodali bychom jí v dubnu 2014, kdy se 1 ks obchodoval za 60 USD, náš zisk by činil 35 USD na 1 ks. (nebereme v úvahu poplatky za zprostředkování obchodu).

Lze to i opačně? Ano lze!

Jak vydělat na prodeji?

Do obchodu lze vstoupit i tak, že budeme spekulovat na pokles ceny akcie. Kdybychom v březnu roku 2014 prodali 1 ks akcie FB za cenu 72,5 USD a na začátku dubna 2014 ji zpět nakoupili za cenu 60 USD, náš zisk by činil (72,5 - 60) a tj. 12,5 USD na 1 ks akcie.

Možná si položíte otázku, jak můžeme na začátku něco prodat, když to nevlastníme. Jednodušše. Podkladové aktivum, v našem případě akcii, si pronajmeme za určitý poplatek od našeho brokera. Ne každou akcii lze obchodovat tímto způsobem. 

když obchod otevřeme nákupem  říkáme, že jsme v: dlouhé pozici, býčí pozici, long pozici

když obchod otevřeme prodejem říkáme,  že jsme v: krátké pozici, medvědí pozici, short pozici

Long pozice na grafu:

Vstup do dlouhé pozice je tedy spekulace na růst ceny podkladového aktiva. Na teoretickém příkladu jsme vstoupili na ceně 194,80 (viz bílá šipka). Cena rostla (viz zelená šipka). Obchod jsme ukončili na ceně 198,40 (viz červená šipka).

Rekapitulace:

nákup = 194,8

prodej = 198,4

zisk = 198,4 - 194,8 

zisk = 3,6

Short pozice na grafu:

Vstup do short pozice je tedy spekulace na pokles ceny podkladového aktiva. Na teoretickém příkladu jsme vstoupili na ceně 198,3 (viz bílá šipka). Cena klesala (viz červená šipka). Obchod jsme ukončili na ceně 196 (viz zelená šipka).

Rekapitulace:

prodej = 198,3

nákup = 196

zisk = 198,3 - 196

zisk = 2,3

Opce se také dělí na dvě strany a to:

• call opce (dlouhá pozice)

• put opce (krátká pozice)

V případě, že se rozhodneme koupit:

1 call opci za 50 USD, na akcii FB, na strike cenu 60 USD, na dobu 1 měsíc

podkladové aktivum	akcie Facebook
opční prémium	50 USD
strike cena	60 USD
množství	100 Ks
expirace	1 měsíc

1 opce = 100 ks akcií

Koupili jsme si tedy měsíční právo nakoupit 100 Ks akcií společnosti Facebook na cenu 60 USD. Za toto právo jsme zaplatili opční prémii 50 USD.

Nebudeme se teď zabývat tím, proč bychom tak činili. Jde pouze o příklad pochopit, že call opcí můžeme uplatnit naše právo pouze na nákup. Nikoliv na prodej!

Kdybychom nakoupili put opci za stejných podmínek. Můžeme svoje právo uplatnit pouze na prodej. Nikoliv na nákup!

Vysvětlíme:

Vlastníme call opci na akcii FB na cenu 60, do expirace opce zbývají dva měsíce, aktuálně se cena akcie FB obchoduje za 72. Rozhodneme se uplatnit svoje právo a opci uplatnit.

Co tedy nastane?

Dáme povel našemu brokerovi, opce se uplatní. A nám se otevře dlouhá pozice v akciích FB na ceně 60. Aktuálně jsme tedy 12 USD v profitu na podkladovém aktivu. Jelikož skrze jednu opci ovládáme 100 ks akcií, náš otevřený profit je 12x100, tedy 1200 USD. Pozici můžeme zavřít nebo nechat dále otevřenou.

To stejné platí pro put opci, ale abychom byli v profitu musela by cena akcie FB klesat.        

Vytvořme si tedy novou definici:

Když nakoupíme call opci:

1 call opci za 50 USD, na akcii FB, na cenu 60 USD, na dobu 1 měsíc

„Máme tedy právo na otevření dlouhé pozice na cenu 60 USD, za toto právo jsme si zaplatili 50 USD a toto právo máme na dobu jednoho měsíce. Přes jednu opci můžeme můžeme toto právo uplatnit na 100 ks akcií FB.“

Když prodáváme neboli vypisujeme call opci:

1 call opci za 50 USD, na akcii FB, na cenu 60 USD, na dobu 1 měsíc

„Zavázali jsme se povinnosti dodat 100 ks akcií FB za cenu 60 USD, za tuto povinnost jsme inkasovali 50 USD a tato povinnost je vázána termínem jednoho měsíce.“

Call opce = spekulace na růst

Put opce = spekulace na pokles

1 opce = 100 ks akcií (podkladového aktiva)

Co jsou to opce?

Než se pustíme do vysvětlení opcí na kapitálových trzích. V úvodu bych rád vysvětlil pojem opce na příkladu, co se více blíží naprosto běžné praxi. Pro mnohé z Vás bude tento prvotní výklad rozhodně srozumitelnější.

Před dvěma lety vedly moje první kroky na wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Opce_%28finance%29

Tehdy jsem měl alespoň malou představu, co hledám a měl jsem již malé informační základy o problematice opcí ve finančním světě. Myslím si, že po otevření odkazu na Wikipedii mi dáte za pravdu, že mnoho lidí toto odradí. Člověk se o něco zajímá, pátrá a mezi prvními články do skládačky nalezne toto vysvětlení, které z praktického hlediska není úplně vhodné.

Opce nejsou nástrojem jenom moderní doby, ale sahají do historie až 1800 př.n.l. kdy opční obchodování využívali hojně Babyloňané. Řecký filozof Thales kupoval opce na olivy. Holanďané v éře tzv. tulipománie využívaly opce k zajištění zisků z tulipánových cibulí.

V opčním obchodování jsou dvě strany:

Kupec opce = ten, který opci nakupuje

Prodejce (vypisovatel) = ten, kdo opci prodává, poskytuje

Představme si, že nějaká osoba chce koupit nemovitost, například dům. Tržní hodnota domu je 1 milión korun. V současné době kupec nemá dostatek hotovosti na koupi tohoto domu, ale o dům má vážný zájem. Je pro něj lukrativní z hlediska ceny, lokality a nechce si nechat ujít takovou příležitost. Ví, že během dvou měsíců bude disponovat celou částkou. O nemovitost je, ale takový zájem, že může být pozdě. Řešením může být použití opčního kontraktu. 
Zájemce o dům a prodejce se tedy dohodnou:

Za určitou úplatu (opční prémie) Vám ten dům zarezervuji  na předem dohodnutou dobu (expirace) a za předem stanovenou cenu (strike cena).

Jak by tedy vypadal jejich opční kontrakt:

Opční kontrakt na dům
Prémium	100.000,- Kč
Strike cena	1.000.000,- Kč
Expirace	2 měsíce

Kupec opce získá právo:

Zájemce o nemovitost si tedy vlastně skrze opci zablokoval na dva měsíce dům. Má na něj dvouměsíční právo (expirace). Za toto exkluzivní právo zaplatil 100.000 CZK (opční prémii) a další právo, které plyne z opčního kontraktu je, že kupec zná přesně budoucí cenu domu (realizační cena neboli strike cena).

Prodejci opce vzniká povinnost:

Majiteli domu (vypisovatel) tedy plyne z opčního obchodu několik povinností. Inkasoval úplatu (opční prémie). Za tuto úplatu nesmí dům během dvou měsíců nikomu prodat. V případě, že se kupec opce rozhodne během této doby svoje právo z opčního obchodu uplatnit, je majitel domu (vypisovatel) povinen mu dům prodat za předem dohodnutou cenu (strike cena).

Tato dohoda je pro obě strany výhodná. Vypisovatel opce inkasuje peníze. Je za tyto peníze ochoten dva měsíce dům neprodat. V případě, že opce nebude uplatněna do data expirace, prémium mu náleží a může dům prodat někomu jinému. Zájemce o dům má zase jistotu, že má dva měsíce na získání potřebné hotovosti a zná předem stanovenou cenu. Za dva měsíce by mohla být cena takového domů i o něco vyšší.

Budeme si pamatovat následující:

• Opce jsou předkupní práva, která se vážou k předem stanovené ceně a předem stanovené době.
• Z nákupu opce vzniká určité právo a z prodeje opce plyne určitá povinnost.

Kupec opce = ten, který opci nakupuje

Prodejce opce = ten, kdo opci prodává (ve finančním světě se používá pojem vypisovatel)

Opční prémium = je cena, za kterou lze opci nakoupit nebo prodat

Expirace = předem stanovený termín, po který je opce platná